Navždy Štastni? - 3.Lov

2. března 2009 v 16:25 |  .:Navždy Štastni?:.
Po probuzení Renessme jsme se všichni vydali, po dlouhé době, na lov. Jacob musel jít samozřejmně s námi.
Vyhlídla jsem si párek losů a pak už jsem jen pustila na pochod moje predátorské pudy. Přikrčila jsem se ve ve křoví a počkala jsem si na to, než se ke mně dostanou oba dostatečně blízko. Popásali se v klidu ,nic netušící, na rozlehlé louce.
V krku se mi znovu probudila ta spalující žízen. Začal se mi tvořit na jazyku místo lidských slin silný jed, který zabíjel vše živé, co se ho jen dotklo. Už jsem na nic nečekala a ani bych to déle již nedokázala.
Vyskočila jsem z mého provizorního úkrytu a vrhla se na ty dva štavnaté losy.


Pomalu jsem si vychutnávala jejich teplou krev. Ještě si matně vzpomínám na své lidské zážitky s krví. Páchla po rzi a soli - fuj. Panebože, jak jak já tuhle životodárnou tekutinu nenáviděla. A ona mi to oplatila tak, že se mi v mém novém životě stala prokletím. Stále neutichující žízen v mém hrdle je toho živým důkazem. Ještě, že mám svůj skvělý dar sebeovládání. Jsem za něj neskonale vděčná!
Druhé tělo pod mými rty rázem vyschlo a já byla nucena vytrhnout se z mých úvah. Ted jsem si rychle prohlédla moje oblečení. Páni já zůstala čistá! Emmett viděl mou malou prohlídku a začal se dusit smíchy u ještě nedopitého medvěda. On narozdíl ode mě považoval ušpinění za velkou zábavu tohohle krmení.
Edward netušil, co se to mezi námi odehrálo, ale po chvilce to pochopil z Emmettových myšlenek. Usmál se na mě mým oblíbeným úsměvem
"Jsem na tebe pyšný lásko. Dneska už ani kapička na zmar?"
Udělala jsem malou piruetku, abych mu předvedla, že na mých šatech opravdu nic není. Než jsem stihla dokončit kolečko, už mě držel v obětí a vášnivě líbal. To donutilo nejen Emmetta, ale i Jacoba s nessie propadnout v smích. Vymanila jsem se tedy z jeho náruče poněkud neomaleně. A ty posměváčky okolo jsem obdarovala vypláznutím jazyka.
Po nasycení celé rodinky, jsme se vydali zpět k domu. Všichni spárovaní ruku v ruce. Až na Nessie. Ta se vezla na rudohnědém kožichu patřícím Jacobovi. Už cestou jsem promýšlela, jak vyčistím srnčí krev na jejích šatech. Zase se projevuje moje další mánie z lidského života - úklid. Doběhli jsme domů za pár minut. Sundala jsem společně s Edwardem Nessino spící tělíčko z chlupatého stvoření. Jenže něco nebylo v pořádku...
Znovu jsem přelétla očima všechny okolo a pořád mi něcona tomhle výjevu nesedělo. Ostatní taky zpozorněli. A až ted mi to došlo. Něco, co sem nepatřilo bylo policejní auto mého lidského otce!
Dvě vytřeštěné oči za čelním sklem spočívali na něčem v mém náručí. No jasně Nessie! Co na ni proboha viděl tak divného? Pohlédla jsem na ni a zpět na Charlieho. Panebože! ta krev...Snad si nemyslí, že by? Pohlédla jsem na Edwarda, ale ten už se pomalu přibližoval k policejnímu autu. Charlie opatrně vylezl.
" Dobrý den Charlie."
Edward se snažil nasadit, co nejmilejší ton. Charlie rozzuřeně odstrčil jeho ruku na uvítanou. A mířil si to rovnou ke mě, ruc zataté v pěsti mu zuřivě lítali kolem pasu. Trvalo mu to přesně 7,25 sekundy, než došel na metr ode mě. Znovu zmateně pohlídl na Nessie a pak na toho rudohnědého vlka, kterého už dobře zná.
" Co je sní?!"
vyhrkl rychle skoro mu ani nebylo rozumět.
"Tati to je v pořádku. Ona jen spí..."
nechtěl mi věřit,i když můj hlas byl plně sebejistý. Ted se toho ujmul Carlisle.
" Charlie, příteli, novím co si to o nás pomýšlíte, když se na nás takhle díváte."
zato Edward to věděl velmi dobře
"Nessie je opravdu v pořádku. Jen po jídle usnula, ale to je pro malé děti přeci normální. To snad víš? Vím, že ti možná její úbor nedává smysl, ale ty sám přeci nechceš znát celou pravdu. Nebo snad ano?"
Charlie mu odpověděl jen na tu poslední část.
" Já ted sám nevím. Carlisle doufám, že to myslíte vážně, že je ehm v pořádku."
oddechla jsem nad jeho nynějším poklidným toném.
"Tati prosím tě počkej tu snámi, než se vyspí, pak ti ona sama řekne, co se stalo.."
Všichni se po mě rychle otočili. Cítila jsem Rosaliinu ruku, která mi trošku více svírala zápěstí. Celou mou rodinu jsem ujištovala pohledem, že bude vše v naprostém pořádku. Vzali jsme tedy Charlieho do domu.
Poněkud s rozpaky ho Esme pohostila. Já šla zatím nahoru do koupelny umýt Nessie a převléct do pohodlnějšího a hlavně čistého oblečení. Za celou mou rychlou očistu se neprobudila. Kdybych neslyšela její rychlé srdce, tak už také propadnu panice jako Charlie.
Nechala jsem ji spát v Edwardově pokoji. Sešla jsem opatrně po schodech do haly. I když ted u mě potíže s rovnováhou nehráli žádnou roli. V tomto životě už nemám naštěstí problémy s grafitací tak jako dřív.
Usadila jsem se vedle mého otce a znovu si začala hrát na spořádaného člověka. Alice s Rose na mě vrhaly chvályhodné úsměvy za mé pokroky v tomto učení. S rozpaky jsme vedly prapodivnou konverzaci o všem možném. Než se ze shora ozval tichý knouravý zvuk " Mamííí!"...Ted už Charlie nemohl pochybovat o živosti mé dcerky.
Vrhla jsem na něj vítězný úsměv a vyběhla po schodech nahoru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti tahle povídka?

Ano
Ne
Něco tomu chybí

Komentáře

1 Jayleen tvoje SB♥♥♥ Jayleen tvoje SB♥♥♥ | Web | 2. března 2009 v 18:19 | Reagovat

ahoj moja máš tam odo mna hlasok je 5

2 Jayleen tvoje SB♥♥♥ Jayleen tvoje SB♥♥♥ | Web | 2. března 2009 v 18:41 | Reagovat

ahoj moja mas u mna diplomik

3 ♥MjUzIKberus♥SB♥♥kt. te mocinky lafinkuje♥ ♥MjUzIKberus♥SB♥♥kt. te mocinky lafinkuje♥ | Web | 2. března 2009 v 20:17 | Reagovat

ahojky tak jsem ti hlásla asi 7. hlas ted už si to nepamatuju :)

4 HanisShka HanisShka | Web | 15. března 2009 v 11:07 | Reagovat

SUPER! Zajímalo by mě...jak se vymluví Charliemu:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama