1. Začátek prázdnin ve Volteře

20. března 2009 v 20:44
Nemůžu to vyjádřit jinak než "Vau!" ani nevím jak, ale ocitla jsem se jako hlavní hrdinka v povídce mého sbéčka __M!ShQi__ a je to prostě skvělý tak se okamžitě pustte do čtení!!! Mišííí fakt thanks:-*


Dnes konečně jedu pryč z tohoto místa, vypadnu z této otravné školy a budu se svými druhy v královském městě. Ne, že by tady nebyl žádný z mých druhů, ale od doby, kdy mi Alice řekla, že je upírka, jsem doufala, že najdu mezi volterrskými upírami svou spřízněnou duši. Nikdy jsem se nestěhovala, teprve před měsícem jsem se stala upírkou. Přeměnila mě Alice, má nejlepší přítelkyně, když jsem málem zemřela po nehodě na motorce.


"Ivo! Musíš okamžitě jít do vestibulu školy, promítá se tam video, ve kterém všichni něco o sobě říkají, budeme tam i my." Tak tohle je Alice, celkem hr holka, ale dobrá kamarádka. Kdo jí nezná, řekl by o ní, že je nafoukaná, ale tak to vážně není.
"Ok. Už jdu." Šla jsem normální lidskou chůzí za ní do budovy školy. Před velkým plátnem, ke kterému jsme zrovna mířili, stála spousta lidí mačkající se na sebe. Prorvali jsme se přes ně dopředu, abychom měli nejlepší výhled.
"Ahoj lidi. Já jsem Alice Cullenová. Právě tento týden dokončuji střední…YES! Narodila jsem se 18.9. a nikdy neříkám nikdy." Právě se nám všem na plátně představila Alice, všichni začali tleskat a smát se. Alice šla před plátno uklonit se, všichni začali ještě víc tleskat než předtím, bylo to skvělé.
"Ej, lidi, vy zmrdi! Jak se máte? Víte jak se mám já? Jako člověk, který nikdy nedodělá střední. Sem Marihuáč, alias Tonny. Umím jen trávu hulit a hulit." Nechápala jsem, že něco takového vůbec pustí.
Z mých myšlenek ohledně Tonnyho mě vytrhl řev lidí z mého okolí, jako kdyby někoho povzbuzovali. Podívala jsem se, kam se všichni koukají a na skříni s trofejemi stál Tonny a předváděl nám striptýz. Teprve až když měl na sobě jen trenky, ho učitelé donutili slézt z té skříně.
A pak jsem se na plátně objevila já. Všichni začali tleskat a pískat ještě než jsem vůbec něco řekla. Patřila jsme totiž mezi nejhezčí a nejoblíbenější, i když já jsem si to o sobě moc nemyslela.
"Čůůůs lidi!" Začala jsem se svou řečí. "Doufám, že se máte stejně dobře jako já. Jsem Iva Marplová. Moje babička byla slečna Marplová, o které napsala Agatha Christienová své knihy. Ale teď jistě víte, že kecám. Moje rodina je obyčejná. No ale teď bych měla říct něco ohledně posledního týdne ve škole. Sice mi budete všichni chybět, obzvlášť ty Johny." Podívala jsem se na Johnyho, kluka, který mě celý školní rok štval. Všichni se smáli mému vtipu a on ke mně posílal pusu. "Ne Johny, ty mi vážně chybět nebudeš, ale ostatní ano. S mou nejlepší kamarádkou Alicí se uvidím až za dva měsíce a to ani není jisté, pamatuj, nad tvým bratrem vyhraješ, jen když před něj postavíš nějakou kozatou pizdu a pak v nejnevhodnější chvíli ho skolíš." A znovu se všichni začali smát, dokonce Emmett, Alicin bratr se postavil před plátno a uklonil. "Ale přeci něco je na konci střední skvělé. Chcete vědět, co to je? Přece začátek prázdnin! Tak si to užijte, já mířím do Itálie. Jo a i kdyby vás někde v tom širokém světě něco blízký naštval, tak si vzpomeňte na slova, která já říkám. V nouzi poznáš přítele a tohle asi moc dobrý přítel nebyl nebo naopak byl. Juchůů prázdniny volají!"
Šla jsem hrdě před plátno. "Lidi! Nikdy neříkejte o blondýnkách, že jsou hloupé. Například já jsem toho živoucím důkazem." Otočila jsem se na odchod, ale ještě jsem stihla poslat všem vzdušný polibek. Všichni kluci začali předvádět, že omdlévají. Byli to prostě vtipálci, ale já s žádným nikdy nechodila a ani nebudu.
"Byla si skvělá. Jako prý kozatou pizdu. Všichni se tomu smáli. Tohle mi bude chybět, vlastně vůbec ty. Přijdu o svou nejlepší kamarádku." Alice mě objala a začala vzlykat. Chjo, vždyť mě také bude chybět.
"Alice ty mi taky budeš moc chybět, ale ber to tak, za padesát let se určitě znovu shledáme. A slibuji, že ti budu psát." Přiložila jsem prst k ústům a pak zvedla celou ruku na znamení slibu.
Ještě jsme se nějakou dobu objímali a vzlykali, když tu na mě začalo troubit auto, které mě mělo dovést na letiště. Nasedla jsem tedy do toho auta a naposled zamávala Alici držící v rukou dárek, jenž jsem jí rychle vtiskla do ruky.
"Abych nezapomněl, slečno Marplová. Na zadním sedadle máte dárek od slečny Alice." Alice na mě nezapomněla? Wau, vlastně ona a její láska k nakupování. Začala jsem se v duchu smát. Raději otevřu ten dárek až ve Volteře, abych byla ještě víc napjatá.
"Děkuji, Eduarde. Budeš mi chybět." Už jsme byli před letištěm, konečně jsem si mohla protáhnout nohy. Při vystupování jsem ještě dala pusu na rozloučenou Eduardovi, mému teď už bývalému sluhovi a vyšla do areálu letiště.
"Vy mi budete také chybět, slečno." Zaslechla jsem ještě Eduarda, než jsem uslyšela ten hluk u zavazadel.
Všechno proběhlo v pohodě, do doby než jsme v letadle šla na WC. Zadívala jsem se na televizi, protože jsem zaslechla něco o upírech, když v nenadání na mě přistála studená limonáda. Rozhlížela jsem se, jaký debil to byl.
"Moc se ti omlouvám, já nechtěl." A pak jsem si ho všimla, vypadal krásně. Tmavý vlasy a bronzový oči, přesně kluk jakého bych chtěla. A určitě to byl nejspíš upír, protože když na mě ta limonáda padala, stihl ještě zachytit skleničku a dokonce i krásně voněl, tak upírsky.
"Jo to je v pohodě. Já se na záchodě převléknu. Jinak jsem Iva." Představila jsem se mu a podala mu ruku na znamení přátelství.
"Já jsem….ale to se dozvíš na našem dalším setkání." Stiskl mi ruku, ale neřekl mi o sobě nic nového, prostě jsem o něm nic nevěděla.
Zalezla jsem na záchod, protože to triko bylo celé lepkavé. Opláchla jsem se a vzala si na sebe čisté triko, které nosím pro případ do letadla vždy.
Při cestě zpátky na své místo jsem si vůbec nevšimla toho tajemného "rytíře". Nikde nebyl, asi si šel pro další limonádu, i když upíři nepijí. Nejspíš potřeboval zástěrku.
"Slečna Marplová ať se dostaví na informace." Zaznělo z rozhlasu, když jsem vystoupila z letadla, chtěla jsem vědět, o co jde, tak jsem si celkem dost pospíšila.
"Já jsem Iva Marplová. Co se děje." Zeptala jsem se, když jsem se konečně ocitla na informacích.
"Nějaký pán vám tady nechal puget růží. Máme vám od něj vyřídit, že to druhé triko vám víc sluší a že se ještě jednou omlouvá." Podala mi svazek bílých růží a já odcupitala šťastná i se svými zavazadly do auta připraveného přímo pro mě.
Projížděla jsem už asi deseti městy, ale Volterra byla ještě daleko. Teprve po půl hodině cesty lesem jsem spatřila bránu města. Z dálky to město vypadalo malé, něco jako Forks, ale když jsem byla konečně u brány, město se proměnilo v obrovské.
"Jméno." Řekl hlídač před bránou, který nejspíš byl už tak otrávený říkat pořád dokola jméno, že měl sto chutí mi říct, ať táhnu pryč.
"Iva Marplová." Odpověděla jsem mu znechuceně, ale zároveň velice napjatě, protože jsem se už nemohla dočkat, až budu ve městě.
"Jste ubytovaná v paláci. Wau." Když konečně se přestal divit, pustil mě do města a já jsem mohla v klidu jet na parkoviště.
Bylo tady nesčetně mnoho hodin. Jedny byli až příliš staré, tedy alespoň podle mě. Asi pět minut jsem bloudila po Volteře, když v tu ránu se u mě objevila jedna holka. Sice o mě se ve Forks říkalo, že jsem nejkrásnější, ale oproti téhle holce jsem byla obyčejným člověkem.
"Ahoj. Ty musíš být Iva viď? Já jsem Vampire Angel. Dali mi za úkol dělat ti tu průvodce. Sice jsem tu jen asi tři dny, ale o Volteře jsem toho slyšela dost i předtím." Celkem milá holka, možná budeme kamarádky.
"Jo jsem Iva, těší mě. Posaď se. S exkursí bychom mohli začít na parkovišti, co ty na to? Nevím totiž kde je?" Začali jsme se smát, v tu chvíli jsem si pomyslela, že začínají nejlepší prázdniny mého zatím krátkého života.


Vystupovali: Iva a Vampire Angel (v dalším díle budou i ostatní)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti tahle povídka?

Ano
Ne
Něco tomu chybí

Komentáře

1 __M!ShQa__ SB =o* __M!ShQa__ SB =o* | Web | 20. března 2009 v 20:46 | Reagovat

http://www.osobnosti.cz/ben-barnes.php tak tohle bude tvůj rytíř....tedy jestli ti vyhovuje....jo a v příštím díle se o něm dozvíš víc ale teď už ti nic dalšího neřeknu =oD....to bude překvápko

2 __M!ShQa__ SB =o* __M!ShQa__ SB =o* | Web | 20. března 2009 v 21:02 | Reagovat

no nejdřív musím napsat kapitolu ke každý povídce co mám na blogu ale počítám že když budu psát víc věcí najednou tak za 3-4 dny to bude hotový...jinakl jsem ráda že se ti líbí...po další kapitole ti něco řeknu =oD ohledně toho herce

3 __M!ShQa__ SB =o* __M!ShQa__ SB =o* | Web | 20. března 2009 v 21:14 | Reagovat

nn to jsem nevěděla...mě někdo psal že má hrát toho Markuse....

4 __M!ShQa__ SB =o* __M!ShQa__ SB =o* | Web | 20. března 2009 v 21:25 | Reagovat

tjn.....jako já se na ten New moon upa těším =oD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama